Hledá se kupec pro nacistický bunkr. Zn. náročná údržba

Na webových stránkách německé armády ten objekt najdete pod katalogovým číslem 220039. Obří Hitlerův bunkr v severoněmeckém hanzovním přístavu Brémy se nabízí zájemcům k prodeji.

Megalomanský diktátorův objekt podle týdeníku Der Spiegel chátrá, na opravu chybějí peníze. Prodej se proto vlastníkovi - ministerstvu obrany - jeví jako nejlepší řešení. Podobně jako u stovek jiných objektů.

Tenhle je ale výjimečný. Ponorkový bunkr Valentin z druhé světové války je opravdu gigantický a proto vysoce náročný na údržbu.

Hitlerův projekt

V letech 1943 až 1945 na něm pracovalo 12 tisíc vězňů či nuceně nasazených, z toho čtyři tisíce strašlivé podmínky a spojenecké bombardování nepřežily.

Hitlerův bunkr měří 426 metrů na délku, 97 metrů na šířku a je 25 metrů vysoký. Měřítkem přesahuje vše ve svém okolí. Německé ozbrojené síly využívají jen třetinu z tohoto obrovského betonového kolosu. Zbytek zůstává nevyužitý už od posledních dnů války.

Zájemce o koupi zatím nestojí ve frontě. Každý si je vědom toho, jak finančně náročná bude oprava zchátralé stavby.

Brémy, které jsou současně i nejmenší ze šestnácti německých spolkových zemí, vedou tvrdé spory s ministerstvem obrany. Zdůrazňují, že nesou za stav památky odpovědnost. Jsou ochotny dát jen část z potřebné roční částky.

Nemohou se ale s Berlínem dohodnout, kolik má kdo přispívat na náročnou údržbu objektu, která ročně stojí německé daňové poplatníky zhruba 700 tisíc eur.

Obě strany se shodnou pouze v jediné věci: unikátní historický objekt, který stráží šest vojáků a pracuje v něm i 24 civilistů, je třeba zachránit.

Už proto, že o jeho návštěvu je nebývalý zájem. Podle brémské turistické kanceláře jej navštíví ročně zhruba 10 tisíc návštěvníků. Bunkr v Brémách sice není tak známý jako obří armádní komplex nacistů na baltském ostrově Rujana, přesto už si získal poměrně značný věhlas a místo v průvodcích.

O tuto prestiž ale může snadno přijít. Stále větší plochy totiž zabírají místa uzavřená kvůli nebezpečí úrazu. Stěny se drolí. A ministerstvo k tomu dodává, že úkolem armády není péče o podobné historické monumenty.

Brémy se nebrání tomu, aby se podílely na rozvoji místa, jejich prostředky jsou ale skromné. Starosta Jens Böhrsen apeluje na ministerstva, že je především jejich úkolem budovu zachránit.

Čeká se na zájemce

Odpovědnost necítí ani spolkové ministerstvo financí, které obvykle pečuje o všechny státem vlastněné nemovitosti. Argumentuje, že vlastníkem je armáda. A o kulturní objekty pečují spolkové země, tedy Brémy. Co si tedy počít?

Příchod movitého kupce, který by byl schopen se o cennou památku postarat, by byl jistě dobrým řešením, shodují se Němci.

To si ale nepřeje starosta Böhrsen, který se obává, že budovu by mohly při snaze o komerční využití ohrozit necitlivé svévolné stavební zásahy. Proto si i nadále myslí, že na údržbu by měla přispívat hlavně spolková vláda.

"Z finančních i etických důvodů by se neměl bunkr prodávat," prohlašuje.