Visa Europe se zrodila 1. července 2004. Je již čas na bilancování?

Mohu zmínit výsledky této evropské organizace, kterou řídí a vlastní členské banky, za kalendářní rok 2004. Celkové výdaje prostřednictvím platebních karet Visa (kterých je v regionu přes 268 milionů) dosáhly 962,9 miliardy eur, což je meziroční nárůst o téměř 16 %. Celková hodnota výdajů při platbách kartami u obchodníků činila 617,3 miliardy eur, o 14,7 % více než v roce 2003.

Jaká je pozice Visa Europe v rámci mezinárodní asociace Visa?

Pro Visa byly vždy nejvýznamnější oblastí Spojené státy a až poté následoval starý kontinent. V posledním čtvrtletí 2004 Visa Europe poprvé v historii předstihla USA v objemu výdajů prostřednictvím karet a stala se tak pro asociaci nejvýznamnějším regionem. K tomuto růstu přispělo rozšíření Visa Europe o osm nových členských států Evropské unie (Kypr a Malta již ve Visa byly) - počet karet se tím zvýšil o 21 milionů a celkový objem výdajů o 25 miliard eur. Nováčci ve Visa Europe vykazují rychlejší růst než trhy "kmenových" zemí.

Jsou už nováčci plně kompatibilní s původními členy Visa Europe?

Musíme změnit návyky držitelů karet. Ve "starých" členských zemích představují dvě třetiny kartových operací platby u obchodníků a jen třetinu výběry z bankomatů. V nových zemích je tomu přesně naopak. Držitelé karet by neměli vybírat peníze z bankomatů a poté jít s těmito penězi nakupovat - měli by přímo v obchodech platit kartou. Ale podíváte-li se na historii, lidem trvá, než se naučí platební karty využívat efektivně.

Před několika lety Europay (dnes již neexistuje), MasterCard a Visa společně vyvinuly EMV - celosvětový standard čipové technologie pro své platební produkty. Pokračuje tato spolupráce?

Standardy jsou otevřené, může je používat každý, což odvětví platebních karet pomáhá. Je to stejné jako zástrčka k vysoušeči vlasů. Ten můžete díky zástrčce použít zde nebo v Římě, kdekoliv. To samé platí pro EMV standard. Spolupráce mezi poskytovateli kartových služeb dnes pokračuje především v boji proti kartovým podvodům, což je problém, který trápí všechny.

Jaký je poměr sil v mezinárodním platebním systému?

Pro Visa jsou konkurenty hotovost a šeky. Většina plateb je stále v hotovosti či prostřednictvím šeků. Produkty Visa se uskutečňuje zhruba 10 % maloobchodních výdajů. Domnívám se, že žádný jiný platební systém nemůže vykázat tak vysoký podíl.

Nedávno jste oznámili modernizaci své značky...

K poslední velké změně značky Visa, k rebrandingu, došlo před 20 lety. Nyní měníme jak modré, bílé a zlaté logo Visa, tak design karet. Hologram s holubicí na lícové straně bude přesunut na rubovou stranu, což umožní, aby větší část přední strany byla využita pro design či komunikaci emitentů. Banky budou moci vydávat karty s modernizovaným logem a designem od podzimu. Pravděpodobně někdy v roce 2006 budeme banky žádat, aby vydávaly pouze karty s novým logem. Musíme však přihlédnout k tomu, že mají zásoby karet se starým logem.

Jak to vypadá s V PAY - vaším novým celoevropským debetním produktem představeným loni v listopadu?

Visa je více přítomna v debetních než v kreditních systémech. V Evropě jsou oblasti, kde mají naši konkurenti lepší pozici než my. Například v debetních kartách na německém trhu má Visa jen slabou přítomnost. V Belgii či Itálii Visa není, protože na kartovém trhu dominují domácí systémy. Členské banky žádaly, abychom vyvinuli produkt, který by byl bezpečný, byl mezinárodně akceptován a vyhovoval požadavkům Jednotného eurového platebního prostoru (SEPA), jehož vytvoření prosazují Evropská komise a Evropská centrální banka. Tak jsme vyvinuli V PAY jako čipovou debetní kartu s povinným zadáváním PIN (osobního identifikačního čísla).

Kdy dostanou klienti evropských - a českých - bank první karty Visa V PAY?

Jejich vydávání i akceptaci nyní testujeme v celé Evropě. První karty budou v rukou klientů do ledna 2006. Se zavedením těchto karet v Česku počítáme přibližně v roce 2010.

Češi jsou otevření novým technologiím, o čemž svědčí i velká penetrace mobilních telefonů. Budou takoví i k novým kartovým technologiím?

Cítím to v přechodu bank v České republice na čipový standard EMV: je to fantasticky rychlé - konvertováno je již 60 % bankomatů.

Kteří z nových členů Visa Europe jsou kartově vyspělí a kteří zaostávají?

Je obtížné srovnávat například Polsko a Českou republiku, téměř 40 milionů obyvatel proti 10 milionům, země s rozdílnou ekonomickou strukturou, rozdílným bankovnictvím. Celý region se rozvíjí dobře. V Polsku je více než 10 milionů platebních karet, v Česku 3,5 milionu. Vzhledem k počtu obyvatel není v penetraci platebních karet přílišný rozdíl.

V největší síti cash and carry obchodů i v prudce rostoucích řetězcích diskontních obchodů v Česku prakticky nelze platit kartami, pouze hotovostí. Visa to považuje za záležitost bank vydávajících karty, ale jaký je váš osobní názor?

Obecně lze říci, že v západní Evropě neakceptuje platební karty pouze menšina super- a hypermarketů. Stávají se spíše výjimkou než normou.


Edvj Massazzová-Galová je viceprezidentkou Visa Europe pro řízení vztahů ve střední Evropě. Tato Italka odpovídá za zvyšování tržního podílu v regionu a udržuje vztahy s členskými bankami a finančními institucemi. Svoji kariéru u Visa začala v roce 1980, kdy dostala na starost nové servisní středisko pro tehdejší oblast Evropy, Blízkého východu a Afriky. Poté řídila operace v Itálii i ve středomořské oblasti, čtyři roky vedla kancelář ve Francii a byla viceprezidentskou pro řízení vztahů ve střední a severní Evropě, kdy se zabývala marketingem a rozvojem klíčových produktů, včetně karet kreditních, debetních, Elektron a čipových.

Související