Největší město Spojených arabských emirátů už má nejluxusnější hotel, jedno z nejmodernějších letišť, umělé ostrovy, golfová hřiště uprostřed pouště, gigantická obchodní střediska, velký a moderní přístav.
Místní vládcové v čele s emírem a premiérem země Rašídem Maktúmem však pokračují v investování do infrastruktury, která má Dubaj učinit bezkonkurenčním blízkovýchodním centrem obchodu, dopravy a turistiky.
Novým tahákem města, které bylo ještě v polovině minulého století před začátkem ropného boomu jen rybářskou vesnicí, se má stát mrakodrap s názvem Búrdž Dubaj (v překladu Dubajská věž). Kontrakt na stavbu získal jihokorejský Samsung.
Tento měsíc byly dokončeny základové práce a přes čtyři tisíce dělníků za pomoci více než stovky jeřábů začali s výstavbou samotné budovy. Staví se podle návrhu architekta Adriana Smithe z Chicaga. Ten už má za sebou projekt jednoho ze známých mrakodrapů, věže Jin Mao v Šanghaji.
Výška dubajské věže je zatím držena v tajnosti. Podle zástupců developerské firmy EMAAR Properties ji znají jen dva lidé. Podle firmy se však může stanovení konečné výšky ještě měnit, protože v roce 2008, kdy plánuje budovu uvést do provozu, může být technika ještě pokročilejší než dnes. Spekuluje se nicméně o minimální výšce 705 metrů a 160 patrech s tím, že ve 124. patře bude vyhlídková plošina. Další verze hovoří dokonce o výšce 900 metrů.
Ve věži budou nákupní centra, několik hotelů, kanceláře a sídla firem, přes tisíc luxusních bytů. Búrdž Dubaj se stane součástí velkého komplexu s nákupními centry, obytnými bloky, parky a umělými jezery.
"Spolupracujeme s největšími odborníky na stavby výškových budov. Jde o zhruba pět stovek specialistů z dvaceti zemí," řekl agentuře AFP výkonný ředitel EMAAR Properties Robert Booth.
Búrdž Dubaj by měla sesadit z trůnu nejvyšší budovy světa tchajwanský mrakodrap Taipei 101, dokončený předloni. Tchajwanská věž zase předtím vzala primát dvojčatům Petronas Towers v malajsijském Kuala Lumpuru.
Formálně je sice nejvyšší konstrukcí CN Tower v Torontu, ale ta si ke svým 553 metrům "vypomohla" dlouhou anténou pro šíření televizního signálu a není tak uznávána za nejvyšší budovu.
"Posunujeme techniku ke stropu jejích možností. Tak vysoko ještě nikdo nešel. Žádá si to originální řešení mnoha problémů - od konstrukce výtahů až po dopravu betonu do velké výšky během stavby," uvedl pro agenturu Reuters stavbyvedoucí Greg Sang.
Po 11. září mnozí předpovídali konec éry mrakodrapů. Zdá se, že pravdu neměli, a stavitelé naopak půjdou stále výš. (man)

Známé výškové budovy